Facebook Twitter Pinterest email tisk

Kalendář pro vinaře - únor - stříhání

Stříhání

Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...

Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.

Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?

Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.

Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.

A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?

V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2. Odrůdy s menší produkcí hroznů či s malými hrozny mohou být zatěžovány hodně, asi na 8 – 10 oček na m2.

Takže počet oček, které po řezu na keři zůstanou, závisí na pěstované odrůdě?

Nejen to. Jaké zatížení keřů vybrat však nezávisí jen na velikosti hroznů či sklizně. Je nutné také přihlížet ke sponu výsadby a k výšce kmene, a to přímo úměrně. V nepřímé úměře je zatížení keře a požadovaná kvalita hroznů. Pokud se u některých kvalitních odrůd předpokládá sklizeň hroznů pro výrobu vín s vysokými přívlastky, jako je např. výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb a další kategorie vín, jak je známe z etiket na lahvích, musí být nutně zatížení keřů nižší. Chceme-li vysoce kvalitní sklizeň, hroznů nemůže být na keři mnoho.

Avšak poslední rozhodnutí o tom, jak se ten který keř má zatížit očky, činí pěstitel při samotném provádění řezu. Keře slaboučké, které loni s bídou přežily, nelze v následujícím roce příliš zatěžovat – ostatně na takovém keři ani mnoho réví není. Takové keře se zatěžují velmi málo, třeba jen jedním či dvěma čípky, abychom rostlinu během vegetačního cyklu podnítili k intenzivnějšímu růstu. Naopak keře vitální, které mají pro řez dostatek réví k výběru, každoročně přinášejí dostatečnou sklizeň, lze zatížit více.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
Zveřejněno: 29.9.2018



SiteMAP