Facebook Twitter Pinterest email tisk

Kalendář pro vinaře - červenec - Škůdci vinné révy

Škůdci vinné révy

Houbové choroby bychom tedy měli zase na čas zlikvidované. A co škůdci?

Škůdcům jsme se doposud věnovali jen jedenkrát – v dubnu jsme se seznámili s těmi, kteří škodí už na začátku vegetace. To jsou především roztoči. S těmi se nejlépe bojuje předjarním postřikem. Réva však má nepřátele i mezi motýly. Jde o dva druhy, které se chovají stejným způsobem, takže je můžeme řešit najednou. Jsou to motýli, velikostně odpovídající asi tak molům, jmenují se obaleč mramorovaný, latinsky Lobesia botrana a obalečík jednopásý, latinsky Eupoecilia ambiquella. Ve svém životním cyklu procházejí několika stádii: z vajíček se vylíhnou larvy, ty se zakuklí, a posléze z kukly vyletí motýlek. Vzájemně je můžeme rozpoznat právě ve stádiu dospělce, tedy motýla. V našich podmínkách mívají 2 – 3 generace za vegetaci. Škodí především jejich housenky, a to tím, že v první generaci vyžírají jednotlivé kvítky nebo i celá květenství. Zbytky kvítků spojují se svým trusem a z této směsi vytvářejí „pavučinky“, kterými květy obalují. Odtud jejich název. Druhá generace způsobuje škody mnohem větší, protože housenky druhé generace se „pasou“ na bobulích, kde poškodí slupku a vyžírají jejich vnitřky. Někdo by mohl říci: no, to je toho, tak ať si dají, celou sklizeň nám přece nesežerou. To je sice pravda, ale druhá generace obalečů škodí především tím, že se narušením celistvosti slupky bobulí otevírá cesta houbovým chorobám druhé poloviny vegetace. Zde je vidět mladý hrozen zahalený do „pavučiny“ obalečů:


Můžeme proti nim bojovat jinak než chemicky?

Ano, v tomto případě mám dobrou zprávu: chemická ochrana se už běžně nahrazuje šetrnější ochranou biologickou. Pro velkoproducenty se hodí metoda zvaná „matení samců“. Je založena na aplikaci samičích feromonů do prostoru vinice v odpařovačích, feromony se uvolňují do vzduchu a vytvářejí obalečům takové „erotické dusno“, že nejsou schopni konkrétní samičky nalézt. Ty pak nejsou oplodněny a další generace se tudíž nevylíhne. Tato metoda se bohužel nehodí pro majitele malých viničních ploch, protože feromonový mrak nad malou plochou může být snadno větrem zavát tam, kde už vinice není.

Další metoda je založena na dodávání parazitoidů do těl larev. Ty umí larvy tak poškodit, že uhynou. Jde o mikroorganizmus zvaný Bacillus thuringiensis, který má svou buňku vybavenou toxinem. Když se Bacillus thurigiensis dostane do trávící soustavy larvy, toxin se v ní rozpustí a larvu zlikviduje. Zdá se to být drsné, ale tato metoda ochrání hrozny. Konec konců, tento mikroorganizmus nepoužívají jen vinaři, uplatní se v řadě ovocnářských, zelinářských a polních kultur. Biopřípravek obsahující Bacillus thuringiensis používaný ve vinohradnictví se jmenuje Leponox Plus, dříve se vyráběl přípravek Biobit. Samozřejmě je možná i chemická ochrana, zde bych mohla jmenovat přípravek Decis Mega.

Podle čeho poznáme, že je čas zásahu? Jistě nebudeme čekat, až zpozorujeme motýly?

To by ani dost dobře nešlo, většinou létají po setmění. Co je v případě likvidace těchto škodlivých motýlů podstatné, je přesné stanovení termínu zásahu. Ten proti nim je efektivní tehdy, když je aplikován na co největší množství housenek. Proto musíme vědět, kdy přesně se tento škůdce množí. K tomuto poznání slouží Biopřípravek. Pomocí feromonu jsou samečci přilákáni k lapači, kde se zachytí na lepové desce. Lapače se kontrolují jedenkrát za týden, odchycení jedinci se evidují a samozřejmě se vždy musí z lepové desky odstranit. Při zvětšování úlovku se pak lapače kontrolují každý druhý den. Výskyt 10 jedinců, přepočítáno na den, signalizuje rozvoj populace obalečů. Protože jsou zachytáváni dospělí jedinci, máme přibližně deset dní na to, abychom si rozmysleli, jaký přípravek chceme použít, stačili si ho obstarat a aplikovat.

Všimla jsem si, že sem tam na některých listech jakoby někdo vystříhával kolečka nebo je ukrajoval do oblouku. To je také dílo nějakého hmyzu? Zajímalo by mě, zda proti němu vinaři nějak bojují.

Zde je vidět onen požer na listech „vystříhávaná kolečka“, lalokonosec rýhovaný:


Podle toho, co vidím na tomto snímku, patrně jde o požer listových čepelí broukem, který se jmenuje lalokonosec rýhovaný, latinsky Otiorhynchus sulcatus. Ten škodí na révě jen ojediněle. Ale můžeme se s ním setkat hlavně na okrasných rostlinách, např. na rododendronech, vistárii, hostě či loubinci. Jde o asi centimetrového černého brouka s dlouhým noscem. Proto také patří do čeledi nosatcovitých. Dospělí brouci takto okusují listy. Bioochrana se provádí aplikací dravých háďátek formou zálivky do půdy pod rostlinami. Háďátka zlikvidují larvy lalokonosce vyvíjející se v půdě. Protože larvy v půdě mohou přežívat až tři roky, doporučuje se zálivku s háďátky opakovat. Tento postup je doporučován především pro okrasné rostliny, u révy je výskyt tak ojedinělý, že vinaři likvidaci tohoto škůdce téměř neřeší. Kromě bioochrany je samozřejmě možné použít i vhodný insekticid, např. Decis Flow, Zolone, Mospilan nebo Karate.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červenec
Zveřejněno: 24.9.2018



SiteMAP