Facebook Twitter Pinterest email tisk

Kalendář pro vinaře - prosinec - rezistentní stolní odrůda

Rezistentní stolní odrůda

Myslím, že každého drobného pěstitele budou nejvíce zajímat odrůdy stolní. Existují také rezistentní stolní odrůdy?

Ve státní knize odrůd je zapsaná jen jediná. Jmenuje se Arkadia a pochází z Výzkumného ústavu v Oděse, kde vznikla křížením odrůd Moldova a Cardinal, a pojmenovali ji tam Nasťa. Pro přehlednost ještě jednou: u nás je to Arkadia, v Oděse Nasťa. Moldova je interspecifický kříženec mezi odrůdami Guzal Kara a Seyve Villard 12.375; Cardinal je kříženec původem z Kalifornie. Odrůda Arkadia byla k nám introdukována /uvedena jako nová/ a pochopitelně prošla státními odrůdovými zkouškami. Má velmi velký hrozen, poměrně hustý, s velkými bobulemi. Na nich je velmi zajímavý tvar: jsou trochu protáhlé do špičky, tento tvar se ampelograficky nazývá vejčitý. Barva slupky je zelenožlutá, v pěkných ročnících až zcela žlutá. Bohužel je náročná na podmínky, daří se jí v teplých a chráněných polohách s dostatkem vláhy – tedy je vhodná pro hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Sklízí se začátkem září. Velmi dobře odolává peronospoře, o něco hůře odolává padlí. Odolnost k plísni šedé je střední, stejně jako odolnost k mrazům. Velmi se doporučuje provádět redukci hroznů a to už ve fenofázi zavěšování (velikost hrášku – viz leden), nejlépe je ponechat na jednom letorostu jen jeden hrozen. Arkadia krásně vypadá na pergole, avšak zde bych důrazně doporučila jen malé zatížení a důsledně provádět zelené práce, i když se to ve výšce bude zdát obtížné. Tady je fotografie odrůdy Arkadia:

Odrůda Arkadia

Na trhu se sazenicemi stolních odrůd je možné se setkat s řadou dalších stolních odrůd, které se k nám dostaly z různých jiných zemí. Proto se o některých z nich zmíním. V dobách, kde se v Evropě objevili první mezidruhoví kříženci, se u nás tehdy rozšířila americká odrůda Isabella, která se u drobných pěstitelů udržela řadu desítek let. Předpokládá se, že je křížencem Vitis labrusca a Vitis vinifera. A právě druh Vitis labrusca této odrůdě předal typické chuťové vlastnosti – výrazné tóny jahod či malin, které se také tehdy označovaly jako „liščina“ („fox“). Naši předkové již velmi brzy po introdukci těchto typů kříženců došli k závěru, že takovéto přespříliš výrazné ovocné vůně a chuti do charakteru evropských vín nepatří, dokonce v některých zemích byly další výsadby těchto kříženců zakázány. Nicméně v současné době nastává u některých prodejců „vzkříšení“ slávy „labruskoidních“ vín a sem tam se na trhu můžete setkat s dovozy amerických vín s označením Labrusca. Můj skromný názor je ten, že tyto příchutě opravu do evropských vín nepatří. Z pěstitelského hlediska to však zajímavá odrůda je, protože není náročná na podmínky, a proto se hodí i do okrajových vinařských či nevinařských oblastí. Hrozen je středně velký a středně hustý, bobule jsou poměrně velké, šedomodré. Odrůda je velmi dobře odolná k peronospoře a plísni šedé, středně dobře odolává padlí a mrazům. Hodí se pro pěstování na pergolách a také vyžaduje dobré provedení zelených prací. Dozrává v druhé polovině září.

Na výstavách se můžeme setkat s několika odrůdami, pocházejícími z bývalého Sovětského Svazu, kde se mezidruhovým křížením výzkumníci zabývali už ve druhé polovině dvacátého století, avšak u nás se jejich sazenice prodávají až v posledních letech. Je to například odrůda Jaloveckij ustojčivij, z křížení mezidruhového křížence Seyve Villard 20.366 a odrůdy Královna vinic. Je to pozdní odrůda, dozrávající v říjnu, s velkým středně hustým hroznem a velkými oválnými bobulemi žlutozelené barvy. Jistě by našla uplatnění ve sklenících. Tato odrůda pochází z Oděsy. Občas se také prodává sadba odrůdy Krystal; ta zase pochází z Maďarska z Budapešti. Je to nenáročná odrůda s vysokou odolností k zimním mrazům, na jaře však někdy pomrzá. Hroznům i bobulím chybí velikost, typická pro stolní odrůdy, avšak dužnina bobulí je masitá, sladká a není v ní obsaženo příliš kyselin.

Abych nevynechala všechny barevné varianty: ano, existují i PIWI odrůdy s modrými bobulemi, například odrůda Kodrjanka, pocházející z Moldávie, která se vyznačuje středně velkým, rozvětveným hroznem a oválnými bobulemi s tmavě modrou barvou slupky. Tato odrůda také nemá velké nároky na pěstební podmínky. Jen se příliš nehodí do hlinitějších půd, na kterých často sprchává.

Tady svůj krátký přehled interspecifických odrůd skončím, protože jich existuje dlouhá řada, která se neustále prodlužuje. Každá země má svůj sortiment odrůd a na nejrůznějších výstavách můžete narazit na sazenice odrůd dovezených ze zahraničí, především na sazenice odrůd stolních. Koho to zajímá, tomu mohu doporučit studijní materiál: publikaci nazvanou Bio odrůdy révy vinné od autora Pavla Pavlouška, vydanou nakladatelstvím Grada v roce 2016.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - prosinec
Zveřejněno: 19.9.2018



SiteMAP