Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Kalendář pro vinaře - listopad - přezimování vinné révy

Přezimování vinné révy

Listopad vinaři považují za měsíc klidu, že? Hrozny jsou sklizené, očekává se příchod zimy...

Vinohradníci možná ano. Vinaři ne. Pro orientaci v pojmech si povězme, že vinař nemusí mít vinohrad, v němž pěstuje révu vinnou, a přesto může být vinařem. Hrozny si totiž může kupovat. Samozřejmě, vinař může být zároveň vinohradníkem a naopak. Takže ten, kdo se zabývá nejen pěstováním révy, ale také výrobou vín, touhle dobou neví, kam skočit dřív. Vinaři, tedy výrobci vín, ještě úplně mít sklizeno nemusí, protože mohou mít ještě hrozny na keřích. To proto, že doufají, že sklidí hrozny pozdních odrůd v takové kvalitě, aby z nich po čase mohla být vína slámová či ledová. Ale v našem vinařském seriálu se zabýváme především vinohradnictvím, tedy pěstováním révy na našich zahrádkách či v malých viničkách. Proto zůstaňme ještě chvíli ve vinicích.

To, že jsme sklidili, zpracovali či zkonzumovali hrozny, a tím jsme jakožto pěstitelé pro letošek se svými pracemi ve vinici skončili, neznamená, že tím pro tento rok končí také aktivita révových keřů. Čeká je přezimování a na to se musí připravit. Ovšem fyziologické přípravy keře na zimní spánek, odborně řešeno na dormanci, nezačínají teprve po sklizni, ale už mnohem dříve. Už v druhé polovině vegetace, někdy koncem července a určitě v srpnu můžeme pozorovat změny ve vzhledu letorostů – zelených výhonů. Přestávají být zelené, jejich pokožka žloutne a rychle hnědne a postupně se mění na borku.

Vyzrávání jednoletého dřeva:

Vyzrávání jednoletého dřeva

Dochází také k celé řadě změn uvnitř letorostu, kterými se nemusíme podrobně zabývat, stačí, když tento složitý proces označíme jako „vyzrávání dřeva“. Vyzrávání začíná na bázi letorostu a s průběhem času postupuje nahoru. U některých odrůd probíhá vyzrávání dřeva velmi dobře a do příchodu zimy se na ni takto připraví po celé délce letorostů až do jejich vrcholů. Takto dobře vyzrálým letorostům pak zima příliš neublíží (když bereme v potaz normální průběh zimy). Jiné odrůdy jsou v procesu vyzrávání letorostů pomalejší a trvá jim déle, než se na zimu připraví. A pokud to nestihnou včas, tedy pokud je vyzrávání letorostů nedostatečné, mohou v tužších zimách pomrznout. Nevyzrálé části letorostů poznáme podle barvy borky nebo při řezu příčným průřezem, o tom jsme mluvili na začátku roku před řezem. Nejcitlivější na mráz jsou pochopitelně očka, jak jsme si vysvětlili v únoru.

Je možné vyzrávání letorostů nějak ovlivnit?

Jistěže ano. Osečkováním – tedy odstraněním růstových vrcholů v druhé polovině vegetace, jak jsme si vysvětlili v části o zelených pracích, jsme keřům „nařídili“ zastavit prodlužovací růst. A odstranění vrcholů, ve kterých je koncentrován růstový hormon auxin, je zároveň pokynem k vyzrávání letorostů. Proto bychom tento zásah nikdy neměli opomenout. A druhým, velmi důležitým faktorem, který může vyzrávání významně ovlivnit, a to negativně, je hnojení dusíkatými hnojivy během vegetace. Dusík podporuje prodlužovací růst, a proto je lépe s ním raději šetřit, chceme-li, aby letorosty na keřích dobře vyzrály. Jak se říká: všeho s mírou. Naopak prvek, který souvisí se zvyšováním odolnosti vůči zimním mrazům, je draslík, ten je révě ku prospěchu. Samozřejmě odolnost vůči mrazu je dána především geneticky: odrůdy jako např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal mají nízkou mrazuodolnost, což si musíme uvědomit před výsadbou vinice. Za odrůdu nejvíce odolnou vůči mrazu je považován Ryzlink rýnský – pokud mluvíme o klasických evropských odrůdách.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - listopad
Zveřejněno: 20.9.2018



SiteMAP