Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Kalendář pro vinaře - říjen - mšička révokaz

Mšička révokaz

To je ten škůdce, kvůli kterému musíme vyrábět sazenice štěpováním běžných odrůd na rezistentní podnože, že ano?

Přesně tak. Mšička révokaz, latinsky Viteus vitifoliae. Má ještě několik latinských synonym; to nejstarší a nejznámější je Phyloxera vastatrix. Dnes už víme, že toto pojmenování je chybné, avšak mezi vinaři je rozšířené, proto ho také uvádím. Mšička révokaz je druhem hmyzu, kterého si naši předkové dovezli do Evropy v roce 1855 a tím si zadělali na dlouhotrvající problém. Původním záměrem onoho dovozu nových odrůd z Ameriky byla snaha o rozšíření evropského, nebo lépe francouzského sortimentu, který v té době nebyl příliš kvalitní. Tyto dovezené odrůdy měly být používány pro šlechtění nových odrůd. Samozřejmě, že se tento dovezený materiál vysadil na více místech (už tehdy fungovala reklama a každý chtěl nové americké odrůdy mít). Po čase se ukázalo, že se ve vinicích objevují místa, kde sousedící keře odumírají. Po nějaké době se ukázalo, že „pachatelem“ – řečeno slovy detektivek – byla mšička révokaz.

Tento škůdce má složitější životní cyklus, který pro pochopení jeho působení na révu musím popsat podrobněji: Mšička révokaz se vyskytuje ve dvou formách, které na sebe navazují. Partenogenetické samičky (tedy ty, které nepotřebují samce k oplodnění) přezimují na kořenech, ale i na borce nad povrchem půdy. Na jaře se stěhují na listy amerických odrůd, kde sají, vytvářejí hálky, a v nich kladou vajíčka. Nové mladé samičky obdobně pokračují, takže napadené listy mohou být doslova poseté hálkami. Avšak pozor, listy evropských odrůd se jim asi nelíbí, nechutnají jim, nebo se jim prostě nehodí, protože tyto listové hálky tvoří jen na amerických odrůdách. Což ovšem neznamená, že evropským odrůdám se tento škůdce vyhne! Právě naopak. Ale budu pokračovat v jeho životním cyklu. Z listů se mšičky asi v polovině svého ročního cyklu stěhují do půdy, kde sají na mladých kořenech a později i na kořenech starších, a vytvářejí na nich nádorky. Tím na nich narušují cévní svazky tak, že keře odumírají. Samičky tedy na evropských odrůdách žijí jen na kořenech. Na listech se jejich hálky vůbec neobjevují, takže tento škůdce nebývá včas odhalen. Bohužel se to pozná, až když keře začnou houfně hynout! A to byla pohroma, která ve druhé polovině 19. století málem zlikvidovala vinařství v nejznámější vinařské zemi – ve Francii.

Po čase se ale přišlo na to, že na kořenech amerických odrůd se ty nádorky vytvářejí pouze na mladších částech kořenové soustavy a že tento škůdce žije s americkými odrůdami v jakési shodě a nelikviduje je. A francouzští vinaři brzy pochopili, že jedinou možností, jak zachránit staré evropské odrůdy (například odrůdy z rodiny Burgundských) je štěpování roubů těchto klasických odrůd na podnože z odrůd amerických. Dnes umíme tohoto škůdce likvidovat, například přípravky na bázi organofosfátů, ale takový postřik má smysl jen tam, kde se tento škůdce objeví také na listech a je tudíž rozpoznatelný, tedy v podnožových vinicích.

Tento složitý životní cyklus tohoto škůdce je příčinou toho, že byl kdysi vydán zákaz vysazovat tzv. „pravokořenné“ vinice. Dodnes nebyl zrušen. A nám nezbývá než používat k výsadbě jen sazenice štěpované na podnožové odrůdy, které jsou vůči tomuto škůdci rezistentní, nebo jsou alespoň tolerantní.

Hálky způsobené mšičkou révokazem na rubové straně listu „americké“ révy

Hálky způsobené mšičkou révokazem na rubové straně listu americké révy

Zdroj: Kalendář pro vinaře - říjen
Zveřejněno: 21.9.2018



SiteMAP