Facebook Twitter Pinterest email tisk

Kalendář pro vinaře - červen - houbové choroby v červnu

Houbové choroby v červnu

Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?

Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.

Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.

Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:

Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...

Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s bílkovinným obalem a viroidy RNA s bílkovinným obalem. Mají některé společné vlastnosti: mohou se vyskytovat v „latentním“ stavu, což znamená, že za normálních podmínek se navenek neprojevují, nejsou tedy rozpoznatelné pouhým okem. Aktivují se tehdy, když je keř nějakým způsobem zesláblý, třeba po poškození mrazem, kroupami nebo po opakovaném přetěžování nadměrným zatížením při řezu. Takováto onemocnění se do rostlin dostávají při výrobě sazenic s podnožovým nebo roubovým materiálem nebo prostřednictvím přenašečů, jako jsou například hlístice či larvy puklic. Také se mohou přenášet pylem při generativním množení – to ale zajímá spíše šlechtitele; běžný pěstitel obvykle nemnoží révu semeny (ono to také není tak jednoduché).

Příznaky u takovýchto jednotlivých onemocnění jsou odlišné; důsledkem jejich rozvoje je, obecně řečeno, zmenšování listové plochy, což ovlivňuje míru fotosyntézy a často je provází sprchávání, které má za následek podstatné snížení množství a kvality sklizně, keře postupně slábnou. Problém je, že virová onemocnění u rostlin se běžně nedají léčit.

To tedy znamená, že žádný postřik nepomůže?

My lidé na nemoci virového původu dostáváme antivirotika, ale rostliny virů jen tak zbavit nemůžeme. Pokud jsou keře silně napadené, dříve nebo později zajdou. Jediné řešení, jak se virózám vyhnout, je preventivní opatření, spočívající v tom, že se takto napadeným rostlinám vyhneme už při vysazování sazenic révy. To znamená, že sadbu bychom měli nakupovat u prodejce, který garantuje zdravotní stav, nejlépe rovnou u školkaře, který smí prodávat jen zdravý certifikovaný materiál. Rozhodně, pokud se chcete virózám u révy vyhnout, nedoporučuji nakupovat sadbu na trzích nebo prodejních výstavách, kde prodejce často nemá představu ani o nabízených odrůdách, natož o zdravotním stavu sazenic.

A když už jsme si takto napadené rostliny vysadili, jak potom takové onemocnění vlastně rozpoznáme?

Určit virové choroby pouhým pohledem není snadné, protože vizuální posouzení je subjektivní. Pro vědecké nebo šlechtitelské účely se virózy prokazují serologickými testy, například metodou ELISA, která se používá i v humánní medicíně.

Virové onemocnění, se kterým se můžeme setkat nejčastěji, se jmenuje virová svinutka révy, její vědecký název je Grapevine associated virus 1-10 (virové choroby se označují anglicky, používá se zkratka GLRV 1-10). Český název celkem výstižně popisuje příznaky, podle kterých se dá poznat. U takto napadených keřů dochází ke svinování okrajů starších listů směrem do rubu, což na začátku může vypadat jako mírné prohnutí listové čepele mezi nervaturou, které laikovi může připadat jako přirozené zvlnění listů. Při silném projevu výskytu svinutky může docházet až k úplnému stočení listových čepelí. Povrch listů je hrubší, často dochází k předčasnému odbourávání chlorofylu a objevuje se interkostální chloróza, jak jsme o ní mluvili při projevu nedostatku hořčíku. Růst keřů oslabuje, což se spolu se sprcháváním hroznů odrazí na malých výnosech. Příznaky svinutky révy jsou rozpoznatelné již v první polovině vegetace, koncem června a v červenci. Některé odrůdy jsou na toto virové onemocnění dost náchylné, např. Chrupka bílá a Chrupka červená, odrůdy rodu Rulandské, Chardonnay, Müller Thurgau nebo Veltlínské zelené. Zde je fotografie, na které je svinutka na odrůdě Müller Thurgau na začátku vegetace:

Druhou často uváděnou virovou chorobou je vějířovitost révy. Dříve se označovala jako roncet révy. V odborné literatuře se uvádí pod označením Grapevine funleaf virus (GFLV). Způsobuje několik změn v přirozeném růstu keřů a proto je dosti dobře rozpoznatelná. Především na listech dochází k značnému otevření řapíkového výkroje, až do 180°, i více a povrch listové čepele je zdrsnělý. Hlavní cévní svazky v jednotlivých lalocích listu se tím pádem uspořádají do tvaru vějíře – odtud český název této choroby. Může také docházet k odbarvování pletiv okolo cévních svazků. Dále je pro tuto nemoc typické, že jednotlivá internodia nevyrůstají jedno z druhého přímo, tedy pod úhlem 180°, nýbrž tento úhel je menší. Internodia vyrůstají „cikcak“ a zároveň jsou také kratší. Některá internodia mohou být dokonce tak zkrácená, že mezi dvěma nody s očky téměř nejsou vidět. Tomuto jevu se říká dvojitá očka. Také se internodia mohou vidličnatě rozdvojit. Květenství sprchává, jako u většiny viróz. Důsledky výskytu vějířovitosti jsou obdobné, jako u svinutky. A jestli jsem vás už dost postrašila, jedna dobrá zpráva: toto onemocnění se v praxi objevuje jen velmi zřídka.

Přesto jste ho zmínila...

Mám pro to dobrý důvod. Protože se může stát, že na listech najdeme první dva uvedené příznaky, tedy otevření úhlu řapíkového výkroje a zdrsnělost povrchu listů, případně náznak deformace listů. Úplně stejným způsobem réva reaguje na použití některých chemických přípravků ze skupiny herbicidů nebo desikantů. Samozřejmě že je nepoužil pěstitel, ale byly použity někde v okolí za méně vhodných meteorologických podmínek a vítr je zanesl na révu – čemuž se říká úlet. Pokud takovéto změny na listech najdeme, musíme hledat další příznaky roncetu, které jsem před chvílí popsala, abychom rozpoznali úlet herbicidu před vějířovitostí a zůstali v klidu – proto jsem se o této chorobě zmínila. Tady je vidět list poškozený úletem herbicidu:

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červen
Zveřejněno: 25.9.2018



SiteMAP