Facebook Twitter Pinterest email tisk

Kalendář pro vinaře - srpen - houbové choroby révy vinné

Houbové choroby révy vinné

Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?

Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.

S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.

Černé skvrny padlí na letorostech:

Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?

Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např. Euparen, Ronilan, Rovral či Melody comby. Profesionální pěstitelé v době před uzavřením hroznů dokonce aplikují nějaký přípravek bez ohledu na to, zda jsou vidět příznaky. Ošetřují tedy proti této plísni preventivně.

Podle jakých příznaků tuto chorobu můžeme poznat?

Plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea, je nepřítelem pro všechny zelené části révového keře. Na letorostech a na listech je možné nalézt vodnatelné skvrny. Na listech se z nich později stanou hnědé, nepravidelně ohraničené skvrny. Vrcholky letorostů mohou začít vadnout. Stejně tak se plíseň šedá může vyřádit už na květenstvích, která hnědnou a usychají. Tyto příznaky, vyskytující se většinou na začátku vegetace, však mnoho do očí nebijí a proto mohou být přehlédnuty. Největší škody tato plíseň způsobuje na hroznech. Může na bobulích dlouhou dobu přežívat v latentním stavu a začne se projevovat až v době zaměkání. (Proto se také doporučuje aplikace postřiku před uzavřením hroznů, jak jsem zmiňovala před chvíli.) Je pochopitelné, když v latentním stavu odpočívala uvnitř mezi bobulemi, že se začne šířit ze středu hroznů ven. Pokud plíseň šedou najdete na bobulích, je to jednoznačný příkaz ke sklizni, jinak se plíseň rozšíří po celém hroznu, a bude pak nutné ho zlikvidovat.

Hrozen napadený zevnitř se šířící plísní šedou:


Ovšem existuje jedna pozitivní výjimka. Pokud se dostane na hrozny až v době, kdy už by v moštu byl dostatek sacharidů, bude se chovat jinak. Spóry na slupkách začnou klíčit, houba zapouští své hyfy, tedy vlákna podhoubí, do nitra bobulek, odkud čerpá vodu. Bobulky se začnou touto ztrátou vody scvrkávat, čímž se zvyšuje koncentrace sacharidů v moštech, jinými slovy - bobulky jsou sladší. Vypadají jako rozinky do bábovky a říká se jim cibéby. Cibéby, na rozdíl od rozinek, které prostě vyschly na sluníčku, obsahují látky, které do nich plíseň prostřednictvím hyf dopravila, a dávají vínům specifické aroma a chuť, kterým vinaři říkají chlebovinka. Vína, vyrobená z hroznů s cibébami, se označují jako botrytické výběry. Příkladem takovýchto vín jsou například vína tokajská. Jednotlivé druhy tokajských vín se liší technologickými rozdíly ve zpracování.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen
Zveřejněno: 23.9.2018



SiteMAP