Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Kalendář pro vinaře - červenec - houbové choroby

Houbové choroby

Ovšem všechno má svůj rub i líc, takže budou-li prázdninové dny příjemně teplé, vinohradníci budou muset zaměřit pozornost na houbové choroby. Je to tak?

Jistě. Červencová „ochranářská“ aktivita je velmi podobná té, kterou jsme vykonávali v červnu. Podle průběhu počasí se mohou objevovat příznaky nám už známých onemocnění. V případě delší periody suchého počasí je nutné při kontrole révových keřů zaměřit pozornost na padlí. Fakt, že by mohlo škodit, může napovědět jeho výskyt také na jiných druzích rostlin, např. na růžích, angreštech nebo i na mahonii. Může být celá pokrytá „moučnatým“ povlakem padlí. Sice v těchto případech jde o jiný druh padlí nežli padlí révové, nicméně jeho projevy a škodlivost jsou téměř stejné – napadená pletiva dále nerostou. V tomto měsíci padlí nejvíce škodí na narůstajících bobulích, a pokud není eliminováno vhodným postřikem, může zlikvidovat celou úrodu. Zde je vidět „pomoučení“ listů způsobené padlím révy:


A zde je vidět hrozen masivně napadený padlím révy:


Pokud červenec provázejí časté srážky, nemusíme se padlí příliš obávat, protože to, jak jsme si již řekli dříve, trvalé deště nesnáší. O to víc musíme hlídat plíseň révy neboli peronosporu, které se daří ve vlhku. Ta poškozuje samozřejmě stále listy a také bobule před kvetením, ale i po něm. Mladé hrozny pak zasychají a zčernalé zůstávají na keřích. Zde je vidět list napadený plísní révy („olejovitá“ skvrna):

Jaké chemické přípravky budou v tomto měsíci pro jednotlivá onemocnění nejvhodnější?

Je možné znovu nasadit ty, které jsme použili při předcházejícím ošetření. Časté používání chemických přípravků však s sebou nese nebezpečí, že si na ně původci houbových chorob zvyknou. Přípravky tak přestávají účinkovat. Zvláště při několikrát opakovaných zásazích se tedy přípravky musejí střídat, zejména pak ve druhé polovině vegetace. V souvislosti s používáním chemických přípravků na ochranu před chorobami a škůdci musím upozornit na jednu velmi důležitou věc, a to na ochranné lhůty. Věřím, že většina pěstitelů ví, o co se jedná, ale vzhledem k závažnosti tématu se o tom zmíním.

Každý povolený chemický přípravek na ochranu rostlin před tím, nežli je povolen, musí projít přísnými testy, kterými se zkoumá vliv konkrétní účinné chemické látky na životní prostředí, na ostatní organismy včetně člověka, na včely, na vodní zdroje apod. Teprve pak se smí vyrábět, prodávat a používat. Toto povolení má pro jednotlivé konkrétní přípravky od konkrétních výrobců omezenou účinnost, proto se po čase jejich výroba a prodej zastavuje a objevují se na trhu jiné. Při zahájení výroby chemického přípravku musí být vypracován tzv. bezpečnostní list, kde se uvádí, čím účinná látka konkrétně škodí, jak s přípravkem pracovat, jak likvidovat jeho zbytky a obaly apod. Základní informace z bezpečnostního listu musí být uvedeny také na obalu přípravku. Jedním z nejdůležitějších údajů pro pěstitele je tzv. ochranná lhůta. To je doba určující, jak dlouho po aplikaci prostředku se zemědělské produkty nesmí sklízet. Teprve po jejím uplynutí by měla být sklizeň zahájena. Stanovením délky ochranné lhůty je garantováno, že po jejím uplynutí by přípravek neměl již působit negativně na životní prostředí, potažmo na člověka. Proto by si měl každý ve vlastním zájmu ochrannou lhůtu zjistit před použitím přípravku, nejlépe před jeho nákupem, a samozřejmě by ji měl dodržovat.

Měl by ji dodržovat... Jak je tomu v praxi?

Profesionální pěstitelé (a teď mluvím o zemědělcích obecně) jsou v této záležitosti kontrolováni státem. Platí pro ně legislativní předpisy, které nařizují, jak mají k používání chemických prostředků v zemědělství přistupovat. Musí být registrováni jako zemědělci, musí projít školeními a zkouškami a teprve poté mohou chemické přípravky ve větších množstvích nakupovat, uskladňovat a používat. Musí se vést pečlivá evidence jejich spotřeby včetně data aplikace. Dokonce se zapisují i údaje o aktuálním počasí, především teplota a síla větru. A registrovaní pěstitelé jsou také příslušným úřadem kontrolováni, pochopitelně včetně dodržování ochranných lhůt.

Ovšem drobní pěstitelé z řad zahrádkářů nejsou evidováni jako zemědělci a proto pod kontrolu státu nespadají. Většinu svých pěstitelských produktů však zkonzumují sami, nebo svými výpěstky obdarovávají rodinné příslušníky a přátele. Mají tedy velký zájem používat chemické přípravky předepsaným způsobem, aby sami sobě škodili co nejméně. Ostatně v drobném prodeji ani nejsou k mání razantnější a tedy škodlivější přípravky.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červenec
Zveřejněno: 24.9.2018



SiteMAP