Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Kalendář pro vinaře - duben - hnojení révy

Hnojení révy

Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?

Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.

Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:

Příznaky nedostatku dusíku

Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.

Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:

Příznaky nedostatku draslíku

A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?

Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech dochází ke ztrátě chlorofylu mezi žilnatinou a zelené části se klínovitě zužují k okrajům listů. Části listových čepelí bez chlorofylu mají žluté nebo červené zabarvení podle toho, zda jde o bílou nebo modrou odrůdu. Toto typické odbarvování listů se vědecky označuje jako „interkostální chloróza“. Nadbytek hořčíku se „antagonisticky“ projevuje jako nedostatek vápníku. Zde jsou vidět příznaky nedostatku hořčíku u bílých odrůd:

Příznaky nedostatku hořčíku u bílých odrůd

Příznaky nedostatku hořčíku u modrých odrůd:

Příznaky nedostatku hořčíku u modrých odrůd

Vápník ovlivňuje látkovou výměnu, zpevňuje pletiva, podporuje růst a větvení kořenů, klíčení pylu a růst semen v bobulích. Velkou roli také hraje v půdě, kde ovlivňuje pH a podílí se na dobré struktuře půdy. Nedostatek vápníku se projevuje na mladších listech nekrotickými skvrnami, přičemž listy se mohou mírně svinovat nahoru. Hlavní cévní svazky listů zůstávají zelené, zatímco ostatní části listů přecházejí do žluté barvy. Na rozdíl od příznaků nedostatku hořčíku tady žloutnou téměř celé listové čepele. Důsledkem nedostatku vápníku může být i sprchávání. Zde je vidět fotografie s příznaky nedostatku vápníku:

Příznaky nedostatku vápníku

Zvláště složité vztahy jsou mezi fosforem, vápníkem a železem. Při dostatečném až přehnaném hnojení fosforem může v půdách se současným dostatkem vápníku docházet k tzv. „blokaci železa“, kdy železo vytváří s fosforečnany sloučeniny, které jsou rozpustné jen v kyselém prostředí (které v zásaditých půdách není) a železo pak není přijímáno. Železo je velmi důležité pro tvorbu chlorofylového barviva a pro zdárný průběh fotosyntézy. Jeho nedostatek se projevuje už v první polovině vegetace jako chloróza (odbarvení) mladých listů a vrcholků letorostů.

Jak tedy správně hnojit, aby to révě vyhovovalo po všech stránkách? Asi se má hnojit předem i průběžně?

Ano, před založením vinice je potřebné půdu vyhnojit způsobem, který se nazývá „zásobní hnojení“. To si necháme na jindy, až se budeme zabývat zakládáním vinice. Teď je čas na tzv. „udržovací hnojení“, což je vlastně pravidelné doplňování spotřebovaných živin. Profesionálové (protože jim jde o hodně peněz) hnojí na základě půdních rozborů, především při zásobním hnojení. Ale občas se vyplatí nechat si udělat rozbor půdy na obsah živin i pro hnojení udržovací. Ovšem „pěstitel révy pro radost“ si vystačí sám. Měl by vybrat takové kombinované hnojivo, které obsahuje vhodný poměr živin včetně hořčíku a některých mikroprvků, protože réva je také citlivá na správný obsah bóru, molybdenu a zinku. Ročně réva spotřebuje asi:

Pro révu bude vybírat hnojiva obsahující méně dusíku a dostatečně draslíku a hořčíku, případně mikroprvky. Po mém sáhodlouhém vysvětlení už teď ví proč, a také podle popsaných příznaků dokáže určit, co révě chybí (nebo přebývá). Obvykle není nutné přihnojovat každým rokem, stačí jednou za tři až čtyři roky. A samozřejmě, hnojí se na podzim, kromě hnojiv obsahujících dusík. (Ten se z půdy rychle vyplavuje. Aplikace dusíkatých hnojiv je vhodnější v době plné vegetace.)

Myslím, že každý pěstitel má svou půdu vyhnojenou dostatečně, zvláště když pod révou pěstuje ještě něco dalšího, aby využil každý čtvereční centimetr svého pozemku.

Co všechno mohou drobní pěstitelé pod keři révy pěstovat, si povíme jindy.

V měsíci květnu budeme pozorovat růst výhonů a také si povíme, jak chránit révu před padlím a peronospórou.

Dostatek sluníčka a jemné, nejlépe noční deštíky přejí Hanka Synková a Ludmila Svobodová.

Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová

Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben
Zveřejněno: 27.9.2018



SiteMAP